stenly a jeho stránky

NOVĚ > aktuality

Pojišťovna v řízení o přestupku

Nehoda není náhoda. Počet dopravních nehod šetřených policií sice radikálně poklesl, ale upřímně řečeno je to hlavně díky rozvolnění ohlašovací povinnosti dopravních nehod. K nějakému tomu šrámu v současném provozu přijdete, ani nemrknete. A pak to může nastat...

Pojišťovna jako účastník řízení o přestupku - od 1. ledna 2010 realita

Radši nikomu nepřát, aby to poznal na vlastní kůži. Někdo do vás nabourá, je to  raz dva, a pak se najednou nemá k tomu uznat svou vinu na dopravní nehodě, v horším případě dokonce ujede. V takovém případě určitě volejte k nehodě Policii ČR, i když oznámení nehody není povinné.

Pokud se šetření zjistí, kdo je pravděpodobným viníkem nehody, a věc nebude projednána blokově, následuje řízení o přestupku před příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Jeho účastníkem je obviněný. Účastníkem řízení může ale být i poškozený, a to v případě, uplatní-li u správního orgánu požadavek, aby v rámci rozhodnutí o přestupku bylo současně rozhodnuto o povinnosti obviněného k náhradě majetkové škody způsobené přestupkem.

A právě tady nastává od 1.

ledna 2010 jedna nenápadná, dobře ukrytá, však radikální změna. Je to díky novému zákonu o pojišťovnictví (zákon č. 277/2009 Sb.), který v § 129 odst. 1 stanoví: "Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má v řízení správním i soudním pojišťovna při šetření pojistné události postavení účastníka řízení."

Vtip je v tom, že tímto druhem "neživotního" pojištění je i pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy tzv. povinné ručení, takže pojišťovna bude mít ze zákona, pokud bude v řízení rozhodováno o náhradě škody, postavení účastníka řízení. A projednávání dopravní nehody je svou povahou vždy současně šetřením příslušné pojistné události, zejména pak tehdy, je-li rozhodováno o náhradě škody způsobené nehodou.

Pojišťovny přitom doposud, až do 31. prosince 2009, účastníkem řízení nebyly, neboť vztah mezi nimi a škůdcem je ryze soukromoprávní povahy, i když se jinak jedná o "povinné" pojištění.

Jaké to bude mít důsledky pro praxi?

...to lze pochopitelně stěží přesně zodpovědět. Dá se ale logicky předpokládat, že pojišťovna se bude snažit docílit výroku, podle kterého by vůbec nemusela plnit, anebo by plnila pouze v pro ni příznivé výši, tedy co nejméně.

Problémem je také to, že poškozený, který u správního orgánu uplatní požadavek na náhradu škody, bude mít v pojišťovně, která (zpravidla) disponuje odborně zdatným personálním aparátem, tvrdšího soupeře. Podobně to bude i se správním orgánem, který se tím dostává do obtížnější situace z hlediska vedení řízení.

Podle mého názoru také mírně roste pravděpodobnost, že se přestupek během roční promlčecí doby vůbec nepodaří projednat.

Co poradit poškozeným?

Možná to bude znít paradoxně, ale osobně bych příliš nedoporučoval uplatňovat náhradu škody v přestupkovém řízení. Takový požadavek je totiž úspěšný pouze v malém procentu případů. Většinou to skončí tak, že správní orgán odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud (nebo jiný příslušný orgán).

Uplatněním nároku u správního orgánu tak pojištěný zpravidla pouze dosáhne toho, že se svých peněz dočká později, než kdyby škodu v přestupkovém řízení neuplatnil.

Poškozený by určitě neměl zapomenout na uplatnění svého nároku přímo u pojišťovny poškozeného. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii ČR, popřípadě doklad o šetření nehody Policií ČR.

Pojišťovna je v takovém případě povinna provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu a ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy byl poškozeným uplatněn nárok na pojistné plnění, musí buď
 
a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění včetně způsobu stanovení jeho výše, nebo
 
b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

Uvedené povinnosti, včetně provedení vlastního šetření, musí pojišťovna učinit bez ohledu na to, zda ve věci probíhá nějaké řízení o přestupku (či dokonce o trestném činu. Jedná se totiž o dva přímo nesouvisející druhy odpovědnosti, z nichž jedna je veřejnoprávní a druhá ryze soukromoprávní povahy. Plnění pojišťovnou je splatné do 15 dnů, jakmile pojišťovna skončí svoje šetření pojistné události, bez ohledu na skutečnost, zda v této době vůbec bylo vedeno nějaké řízení o přestupku či již rozhodnuto o přestupku.

Autor: JUDr. Jan Kněžínek
Žádné komentáře